.... život, ten miluje toho, kdo miluje a zapomíná na ty, kteří zapomínají milovat.

Srpen 2015

Promítání v KLUBU CESTOVATELŮ v Brně

18. srpna 2015 v 9:51
Ahoj 20 září budu mít další promítání a tentokrát v Brně v Klubu cestovatelů. Bude od 18 00. těším se na vás

Náklady za celou cestu, zážitky a názory

2. srpna 2015 v 20:13 | Luboš |  Dosud procestované země
Počet dní : 343

Počet navštívených zemí: 26

Počet letenek: 11

Cena za všechny letenky: 38 700 kč

Počet spolucestovatelů : 8

Celkem utracené peníze : 189 000 kč ( včetně letenek ) + 9 000 za roční pojištění

Sponzorské dary: 10 000 kč , nové boty, sleva na outdoorové oblečení 50%

Alkohol : za celou dobu jsem vypil jen 79 piv a 4,6 litru tvrdého.

Dny strávené ve stanu : 38

Dny strávené pod širákem : 7

Počet konfliktů: stovky a zaplať pán bůh vše dopadlo dobře

Okradení : ukradli mi ze sprchy sprchový gel :-)

Nejlepší země: jednoznačně Írán , druhý Vietnam, třetí Thajsko

Nejhorší země : Bali a Chorvatsko ( milióny turistů, draho, mraky odpadků a nepříjemný lidi )

Nejčastější slova když jsem řekl , že jsem z ČR : Petr Čech, Čechoslovákia, dobré pivo

Nejlepší země na stopování : Turecko

Nejhorší zážitek: těch bylo stovky, ale když vyberu 3 , tak asi ten nejhorší byl, když jsem v Nepálu zjistil, že Dominika odvezla záchranná helikoptéra z Gorak Shepu, který je v horách v 5130m.n.m. a já jsem se z hor k němu dostal až po dlouhých 5 dnech ( sněžilo a pršelo, takže nelítali letadla) a to už byl z nemocnice venku.Druhý byl, když mi v Makedonii řekli, že se jim ze zavazadlové časti v buse ztratila moje krosna, ale nakonec se zjistilo, že jí ani nenaložili a já musel 150km zpět. Probuzení se v Laosu po dvou lahvích místní whisky.

Nejlepší zážitek: Bylo jich stovky , ale asi nejlepší 3 byli jednoznačně když jsem v půlce své cesty letěl zpátky na svatbu svého nejlepšího kamaráda, pak určitě každý nádherný dětský úsměv , který jsem viděl, když jsem jim dal bonbón či hračku či nové žabky a jako třetí asi 8 měsíční opička Josh , o kterou jsem se 30 minut staral a krmil a to bylo ve městě Padang na Sumatře.

Počet popsaných deníků: 6 ( 1400 stránek)

Počet poslaných pohledů : 132

Počet fotek : 18 317 + 1549 videí

Počet holek : 0

Nejvyšší dosažený vrchol : Kala Pattar v Nepálu 5550 m.n.m.

Co nebo koho nenávidíš : nenávidím všechny zasraný taxikáře a oligarchy, který vykořisťujou chudý lidi a nesnáším komunismus, komunisty a tu jejich ideu

Co jsem měl rád : ochutnávat nová jídla ,kulturu, poznávat nové lidi a když jsem byl v horách, tak jen sedět, koukat, přemýšlet a kochat se. Miluju východy a západy slunce, vždy je to takový nádherný " představení"

Nějaký zajímavý suvenýr : soška Buddhy ze ztuhlé lávy , nábojnice z Irácko- Iránských hranic, průjem v Nepálu,

Hádanka : Víš jak poznáš, že je autobus pro 40 lidí již plný a může se vyrazit? Že je v něm 78 lidí a nejdou zavřít dveře.

Počet nacestovaných km :

Najeto na motorce : 5600 km

Najeto vlakem : 3100 km

Najeto busem : bůh ví :-)

Kde jsou nejhezčí holky : Jednoznačně Kambodža, Thajsko, Filipíny, Arménie

Co bych změnil: chtěl bych, aby každý měl nárok na svobodný život a pitnou vodu

Motto: Umění je, žít krásný život.

Rada ostatním : mít pokoru, věřit v to co děláte, neposrat se a mít odvahu

Poděkování: jednoznačně lidem, který mě podporovali a často mi psali či volali ( nejvíc maminka a ségra) a taky bych rád poděkoval lidem , který mě podrazili nebo na mě zapomněli během doby co jsem byl pryč, poněvadž byl konečně důvod je vymazat ze svého života a dát víc svého času lidem , který mám rád

Slovo závěrem : Cestuju už deset let a před touto cestou mi spousta lidí řeklo, že to nedám nebo že jsem blázen, jenže já jim říkal, že když člověk v něco věří a jde si za tím, tak neexistuje nic co by nešlo udělat či si splnit, jen záleží za jak dlouho a že nejsem blázen, ale Luboš Kováč. Sám musím říct, že už bych tak dlouho cestu asi už nepodnikl a to myslím, jak sám nebo s někým. Je to velice vyčerpávající a psychicky náročné. Podstatně co ti budu říkat, v hlavě už mám další výpravy, na které vyrazím až zas budou penízky, ale budou jen několika týdenní. Podstatně asi nikdy nezapomenu na den, kdy jsem odjížděl z Čech, protože v ten den jsem snil o dni , kdy se zas vrátím.

Kontakt: lubomir.kovac@email.cz - na facebooku Luboš Kováč - skype lubos.kovac7 - luboskovac.blog.cz

Závěr cesty a vyhodnocení

2. srpna 2015 v 20:06 | Luboš |  Dosud procestované země
Záver cesty a vyhodnocení : Jak se říká " již samotná cesta je odměnou" a musím říct, že díky této cestě se mi ještě více rozšířil obzor o světě, načerpal jsem řadu špatných i dobrých zkušeností, prožil krásné i špatné chvíle, poznal skvělé i špatné lidi, málem několikrát zemřel, ochutnal fantastická jídla a viděl to, co jiní asi už nikdy neuvidí. Díky bohu jsem vše prožil ve zdraví a díky tomu si vše víc užíval. Myslím, že jsem měl ohromné štěstí, jak na lidi které jsem potkával, tak na spolucestovatele, tak i na to, že vše šlo více méně hladce a podle plánu. Pro někoho jsem " borec" , kterej vyrazil sám poznávat svět a podle někoho blázen, ale necítil jsem se a necítím se ani tak či onak, není proč přeci. Jen jsem si splnil další ze svých cílů, které jsem si kdysi napsal na papír a teď po této cestě mě čekají další výzvy a cíle a to nemyslím jen ty cestovatelské. Měl jsem i to štěstí a postupně poznal různá náboženství od ateistů v Evropě, křesťanskou víru v Gruzii a Armenii, islám v Iránu, buddhismus v Nepálu a jihovýchodní Asii a je otázkou jestli v něco nebo někoho věřit či ne.Na konci mé cesty mi hodně lidí psalo, jak se těším na návrat do "reality" do Čech. Jediné co jsem jim řekl, že realita byla právě TO co jsem zažil a viděl ve světě, jak to tam chodí, chudoba, špína, nasilí, války atd. Asi málokdo by věřil jak je ten svět v hajzlu, kolik set miliónů lidí žije v chudobě, na pokraji smrti a nemají ani šanci tu svou situaci změnit. Desítky miliónů z nich nemají základní věci jako elektriku a pitnou vodu a pak pomyslíš na domov , kde ti teče PITNÁ a HORKÁ voda KDYKOLIV CHCEŠ a to jen zmáčkneš kohoutek, kdykoliv si vzpomeneš, tak si zajdeš na pivo či vynikající jídlo, kdykoliv si můžeš koupit letenku či jízdenku a cestovat, kdykoliv můžeš dělat jakékoliv sporty a teď mi řekni, co je sen a realita???? Desítky miliónů lidí SNÍ o tom žít v " našem světě", mít svobodu a mít možnost někam směřovat svůj život a nemůžou!!Během své cesty jsem několikrát brečel dojetím, jak je to na daném místě nesnesitelné a jak tam lidi dokážou žít , ale oni musí!! Pak si vzpomeneš na některé " debílky" u nás , jak se rozbrečí, když jim 5 minut nejde wifina!! .Tak mi řekni, mám se těšit na tu "realitu " co je v Čechách, potažmo v Evropě, kde je každej uspěchanej a skoro každej brečí jak je ten život hroznej a nespravedlivej a přitom má o 90% víc než- li desítky milionů lidí na světě........