.... život, ten miluje toho, kdo miluje a zapomíná na ty, kteří zapomínají milovat.

Země Mercedesů a odpadků, vítej v Albánii

3. června 2014 v 19:38 | Luboš |  Dosud procestované země

Ráno jsem vstal brzy, abych si stačil zabalit a koupit snídani, protože v 10 15 jsem měl být v Tuzi, který leží kousek od Podgorice. Nebylo možné zjistit kdy jede bus, tak jsem jen seděl na zastávce a čekal až se objeví linka 41. Po chvilce ke mě přišel pán a ptal se kam chci jet. Za 3 eura tě tam vemu řekl..... ty jsi blázen, vždyt tam jede lokální bus za půl eura a docela koukal, že to vím. Nakonec jsme se domluvili na 1,5 eura. Během pár minut sehnal další lidi a bylo nás v autě 5 :-) . V Tuzi jsem měl dost času na druhou snídani a pobavení se nad řidičským umem Černohorců. Jeeeee konečně jsou tu, Jirka a Jarka se svojí Felicií. Zdravíme se jakoby jsme se znali několik let a přitom se známe dva dny z Černé hory. Hranice s Albánií jsme v klídku projeli a zastavujeme se v Kopliku na pivo a kafe. Jirka s Jarkou vzpomínají jaké to tu bylo , když tu byli před pár lety. Bylo fajn je poslouchat a vnímat jejich zážitky. Poté jsme jeli na jih a po cestě mě udivilo pár věcí. Na hřbitově bylo desítky ovcí, které tam mezi hroby okusovaly trávu. Další bylo, že podříznuté ovce je možné zakoupit na parkovišti a poslední, že jsou všude jen mercedesy. Nakonec se ubytováváme ve vesničce Velipoja, což je přímořské město, kde je ještě prázdno, protože sezóna začíná za týden. Sehnali jsme pokoj pro 3 v krásném hotelu i s klimoškou za 20 euro. Večer kecáme a popíjíme. Jirka pálí domácí meruňkovici a hruškovici a musím uznat fakt kvalita.
Po snídani jedeme do Shkoderu, mám dojem druhé největší město v Albánii a je docela zajmavé. Byl jsem tu před dvěma rokama, tak jsem zavzpomínal a šel se projít na ohromnou zříceninu Rozafa a do místní katedrály. Jsem tu teprve dva dny a tahle je země plná paradoxů. Na jednom místě se tancuje, na druhém místě se rvou, na dalším hořej popelnice, všude meg baráky a hlavně všude odpadky a ty jejih silnice? to ani není možný, kolirát díra do které by se schovaĺo 3 letý dítě. Ještě že každý má mercedes. Když jsem odpo potkal J+J , tak vyprávěli, jak viděli motorkáře, který to po hlavní pálil kolem 150 a rozstřelil lampu. S helmou tu nikdo nejezdí, takže říkali, že viděli i mozek na silnici. Prý žážitek na celý život. :-D Zato já jsem jim vyprávěl, jak jsem se nechal ostříhat za 13 korun a měl k tomu i kafe. Dnes jsme se viděli naposledy, tak jsme šli na společnou večeři do velice nóbl restaurace na hlavní promenádě, kde i u vstupu Vám otevřel číšník. Stůl nazdobenej jak na svatbu, to bude průser pomyslel jsem si, když jsem viděl své sandále, tričko i kraťasy. Číšníci kolem nás lítali s příručníkama a pořád něco nosili. Byli jsme v prvním patře na zahrádce a odtud šel pozorovat noční život a divil jsem se , že všude seděli jen chlápci a pili jen vodu a kafe. Ženy se jen producírovaly po promenádě pořád dokola, jakoby se nabízely a ty kluci si vybírali. Hm hm hm to jsou mi zvyky. Celková cena za jídlo a pití byla více než- li vtipná. Při odchodu nám otevřeli a my jsme poděkovali za fantastickej zážitek.
J+J odjížděli brzy ráno do Barjam Curry a já do Tirany, hlavního města. Už jsem tu byl, tak jsem věděl co zhruba očekávat. Když jsem vystoupil, tak se mě ujala mladá holka jestli nepotřebuju pomoct, řekl jsem jí o turist info. Odchytla nějakého borce a něco mu řekla a on mě odvedl na bus, a ten dokonce za mě i zaplatil a vysadil mě poblíž turist infa. V infu byl neuvěřitelně charismatickej pán, který mi dal mapu (špatně okopírovanou, takže byla úplně nahovno) a vyslal mě směr Trip hostel. Říkal 5 minut a jsi tam. Vtipně jsem ho za deset minut potkal a říkal, že když mě viděl jak jdu špatně, že prý mě tam dovede :-D . Už když jsme vcházeli dovnitř a já cítil trávu, slyšel elektroswing a viděl hlouček mladých lidí, tak jsem si pomyslel, že tady bude legrace. Byli tu 3 pokoje a každý měl 6 paland. Večer jsme se tak nějak sešli v hlavní místnosti a kecali. Bylo tu 21 lidí a z toho 9 národností. Viděl jsem hada chát, koně blít, slepou holku chodit po provaze, černocha zblednout, ale takovejhle Guest house nikdy. Docela jsem nestihl celý průběh večera ufffffffff. Původně jsem tu chtěl být jen jednu noc, ale zůstávám dvě.
Další den jsem šel do parku na jih od města kde se rozprostírá i velké nádherné jezero. Je tu zrovna pouť, takže i tisíce lidí. Park je ohromný, něco jako u nás stromovka a spousta lidí tu běhá nebo cvičí. Při příchodu do Tripu tu opět voní tráva a pár lidí sedí venku a pár ještě po včerejší akci spí. Snad to dnes večer nebude takové jako včera, rád bych se vyspal na zítřejší 3 hodinovou cestu do Beratu. No jenže já zapoměl že je sobota :-D .
Po snídani ( která tu je zdarma) jsem vyrazil busem směr Berat. Konečně se ochladilo a prší. Cesta byla po strašné silnici, vystupoval jsem z busu jak naklepanej řízek a ke všemu chcalo jak sviň. Mladý kluk mi nabízí ubytko za 10 euro a prý mě tam i odveze. Sedám tedy do Mercedesu a jedeme směr hrad. V mém údivu bydlím v úplně zařízené 2+kk a sám. Mám i výhled na hrad a široké okolí, což poměr cena- výkon fakt pecka. Ve 3 přestalo pršet, tak jsem šel na prochajdu. Staré město je nádherný a ještě ta řeka u něj tomu dodává šmrnc. Z hradu má člověk město jak na dlani a to je pokohání, úplně žasnu. A jééé je z minaretu se ozvalo halekání, to tu ještě zbývalo. Večer mi to nedalo a šel jsem na promenádu, jestli to tu bude stejný jako ve Shkoderu. No úplně nejvíc vyfintěnejch lidí, kteří se oblékli do nejlepšího co doma maj a šup se projít na promenádu, ale nikdo neměl kraťasy asi se v Albánii nenosí.Tohle mi hlava nebere. V noci bylo zase halekání a řev z biliardu , který je naproti, to byla noc.
Ráno jsem chytl bus do Elbasanu až v 10 30 a tou polňačkou jsme jeli skoro 3 hodiny. V Elbasanu není možné sehnat spoj do Makedonie, jen na hranice. Když jsem se dohadoval o ceně, která by souhlasla kolem 3 eur(400leke) a oni chtěli od 12 do 20 eur blázni, najednou mi jeden dement přejel tranzitem krosnu, kterou jsem měl metr od sebe. Heeeeeeeej foťák, tablet atd. ???Začal jsem řvát a v ruce měl pet flašku s vodou , kterou jsem okamžitě hodil po autě. Flaška dopadla tak neštastně do zadního okna, že se mu udělal "pavouk "na zadním skle. Týýýý vole to bude průser. Řidič vyšel z auta a řval, tak jsem popadl trek. hůlku a vyndal kesr a začal řvát taky. Luboši ty demente tohle nedopadne dobře pomyslel jsem si. Je čas popadnout krosnu a jít. Pak jsem si uvědomil co ten foťák a tablet.... uffff vše okej a ke všemu jsem stopnul pána , který mě hodí na hranice za 2 eura(300leke). Na hranicích vše okej a po chvilce mi zastavil pán , že mě sveze do 12km vzdálené Strugy. Struga je menší městečko kde jsem poprvé smočil své nohy v jezeře Ohrid. Je krásně. Město Ohrid je 15 km, vydávám se pěšky a stopnul jsem místo auta skůtr :-D to byla jízda. Bez helmy a ještě s krosnou, ale byla legrace. Tím se vlastně loučím s Albánií a začíná dobrodružství jménem Makedonie.

Zajmavosti : Největší počet Mercedesů
Benzín stojí 37 kč/ litr , ale přesto jsou tu ostatní věci až o dvě třetiny levnější nežli u nás
( cigarety už za 15kč, ostříhání 13kč, presso 8kč, gyros 25kč, burek 3 kč)
Ženy nesmí večer do hospody
Nikde není centrální autobusák
Každý před svým domem nebo obchodem kropí silnici hadicí , klidně i hodiny
1€= 140 leke. 1$= 102 leke

Plus : Levná země
Je tu bezpečno, ačkoliv spousta lidí nebo webů tvrdí opak
Krásné hory
Hezčí ženy nežli v Černe hoře

Mínus : Všude odpadky!!!!!!!
Prakticky nikdo neumí anglicky
Nikde, ale vůbec nikde nejde platit kartou
Silnice jsou v šíleném stavu
Železnice prakticky vůbec neexistuje
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Matymut Matymut | 3. června 2014 v 19:54 | Reagovat

šulínku škudlíš a škudlíš :D

2 Lubča Lubča | 3. června 2014 v 23:14 | Reagovat

Neskudlim....jen ziju tak jak to jde :-) a jde to dobre ....

3 Tomáš Tomáš | E-mail | 5. června 2014 v 11:14 | Reagovat

Hezký uz se tesim na Makedonii

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama